CO NABÍZÍM

To, co se nazývá čtením z Akáši je to, co sice dělám, ale je to pro mne nová a moc zajímavá zkušenost. Nic z toho, co jsem nabízela jako předchozí službu už nenabízím, protože to, co mne touto činností provází a s čím se učím nějak silněji a i snadněji komunikovat, mne odvedlo od prozkoumávání minulých a moc strašných událostí k tomu, co nazývám "odečítání silných a mocných programových vzorců a i matric, které jsou uloženy v nevědomí". Jsem si silně vědoma toho, že to, co se snažím nabídnout je něco, co opravdu nejsem schopna skoro popsat, jak je silné a i hluboké. Tyto matrice a programy jsou jako nesmírné moře, které je Akášou a je temné a plné prvotních a silných příčin. Tyto příčiny se projevují v našich životech jako to, co se nám nelíbí a je pro nás snadno negativně pojmenovatelné - nenávist, neláska, žárlivost, závist, odmítání, odpor, atd.. Tyto negativní a moc silné kvality se projevují tak, že se "tvoří" z moře příčin, které je nevědomím. Toto prvotní a moc strašné moře je prostě to, co se stalo, když se Stvořitel zaměřil na vhodnou a moc slibnou planetu. On postupně s nekonečného moře událostí a i příčin a samozřejmě i následků, nesmírně rychle a i silně vytvořil to, co je Stvořením a to je to, co se popisuje jako ZAČÁTEK SVĚTA. Tento začátek, ale nebyl tak zcela začátkem, ale jen pokračováním toho, co se neustále a stále dokola opakuje - začátek a i konec a postupný zrod a nakonec zánik. Je to nekonečný koloběh, který nekončí nikdy, protože Stvoření je Zázrak Světa a je i Mystériem a Velkým Sjednocením. Nechci se pokoušet o výklad Stvoření, protože to je prostě nemožné a my sami se můžeme jen dohadovat a každý vidět jen jednu jedinou strašně malou částečku. Každý se může pokusit sice o obecný výklad a o něco, co je opravdu PRAVDA, ale je to vždy jen a jen jeho PRAVDOU, nikdy osobní PRAVDA nemůže být PRAVDOU neosobní, to nejde a je to opravdu nemožné 😊.

Chtěla bych ale nabídnout to, co se mi stále prohlubuje, a to schopnost proniknout k jednotlivým a ne právě příjemným příčinám jednotlivých a moc individuálních malých vědomí, tedy k lidským nepatrným vědomým příčinám jejich silných a moc postradatelných negací. Je to trochu šroubovitě řečeno, ale jde o to, že se mohu podívat a stáhnout to, co každé jedno malé a i nepatrné lidské vědomí nese jako svoji silnou karmickou zátěž. Je to tak, že tyto "zátěže" si každé toto nepatrné lidské vědomí vybralo jako svoji službu Bohu. Každé malé lidské vědomí se zrodilo z lásky k Bohu a jeho lásky k sobě samému. Ale to, co se může projevit jako duální a moc krásná realita, tak to také musí procházet tím, co se nazývá karmický řetězec příčin a následků. Není možné přijít do trojrozměrného a i čtyřrozměrného světa jako nějaká silná, ale energeticky silně pozitivní bytost. Jako taková by se musela projevit tak strašně, že by dokázala Svět ,a to hned, zničit. Proto se tyto mocné a moc silné, ale naprosto pozitivní bytosti, které jsou sice něco jako Bůh, ale nejsou jím, projevit v realitě jen jako to, co jsme my sami - jako roztroušená a moc krásná lidská stvoření, které ale každé nese svůj malý díl negace. A to sice malý, ale přesto pořádně a strašně těžký, protože to, co je malé pro vekou a mystickou duchovní bytost, třeba pro Archanděla, tak pro maličkou bytost je nákladem, který ji tlačí k Zemi a ona se prohýbá tíhou a stárne a křehne a potom umírá. Ale znovu se rodí a dostává nové a stále totožné tělo, aby svůj úděl nesla dál a dál. To "staronové" tělo je prostě jen tím, že to umírající se opravdu "přetvoří" a skoro současně se zrodí někde jinde to, co je "novým" tělem. Ale to maličké lidské vědomí na sebe sama zapomene a to, co už jednou neslo a s čím si nevědělo rady, tak nese znovu a opravdu pořád dokola. Zdá se, že je to naprosto něco nesmyslného, ale to opakované poponášení téhož je vždy aspoň trošičku jiné a tím se to, s čím to určité lidské vědomí přišlo na svět, pořád zvětšuje a postupně se lidské maličké vědomí také zvětšuje a to až tak, že si najednou připadá, že snad nese sebou celý strašný negativní svět a že nese všechny strasti světa. Potom padne a už nechce nést nic, jen se potřebuje opravdu očistit od toho, co skrze "oponu" mezi světy "proneslo" sem do této reality. Smysl to jistě má, ale já nevím moc jaký, ale opravdu silný ten důvod bude, protože Bůh to tak vyžaduje a potřebuje to, protože na tom lpí a trvá a nechce od tohoto karmického řetězení upustit. Jen potřebuje občas to, aby se ta maličkatá lidská vědomí vzpamatovala dopřála si od "nošení" nějakou dlouhou přestávku - plnou klidu a i štěstí a spokojenosti. Tyto "rekreační" přestávky se mohou zdát někdy krásně spokojenými ostrovy v moři trápení, ale je to jako s tím, co vidíme na Zemi. Buď lze vnímat moře jako snadnou a moc choulostivou "chudinku" kterou je třeba zachraňovat a nebo jako něco nesmírného a nepopsatelně silného - ale potom si opravdu vyžaduje respekt a ne to, co moři dáváme nyní - zneužití a nebo využití, ale respekt jen málokdy a moc malý. Moře není jedno velké koupaliště, ani nějaká dopravní tepna, ale je to, čím je na duchovní a i energetické úrovni nevědomí. Je mocné a je prvotním počátkem a i koncem, který zase jednou přijde. Moře nemá být něčím, co potřebujeme jako solnou lázeň, ale něčím, co potřebujeme jako to, co nás naplňuje silnou, ale posvátnou bázní a hlavně láskou a úctou. Stejně jako moře nevědomí ve Stvoření - toto moře je ještě mnohem a mnohem hlubší a nekonečnější, je to oceán nevědomých příčin a následků a je opravdu tím, co jsme v podstatě my sami a jsme jím také propojeni a navždy. Jen malé lidské a jednotlivé osudy neunesou nekonečno a proto jednou za čas se lidé musí začít očišťovat a to moc silně, aby mohli vstoupit do nového ZAČÁTKU A TO JAKO NĚKDO TŘEBA ÚPLNĚ NOVÝ A I JINÝ. To je to, co nabízím - ne obnovu, ale pomoc s očistou od břemen, která se teď mají odkládat a to je ono, co se ve světě děje - VELKÉ ODKLÁDÁNÍ BŘEMEN.

Komu se zas tak moc zatím nechce něco odkládat, protože to opravdu také není snadné, tak může ještě chvíli "poponášet", ale ti, co už nemohou a potřebují si ulevit a odpočinout si, tak prosím, napište, já se pokusím pomoci s odkládáním. Nebudu sama nic odebírat, to bych si moc nepomohla, ale pomohu tomu, kdo nese náklad s tím, aby sám si opravdu moc a hodně "odložil". Jde to a jde to i rychle, pokud každé to malé lidské vědomí přijme to, co nese jako své, ne jako něco cizího. To potom samozřejmě odložit nejde, odložit lze jen to, co sami neseme a to je prostě to, co se nazývá zvědomením nevědomého. Jen tím, že si uvědomíme nevědomé, se můžeme k tomu svému "nákladu" dostat. Jinak ne. Proto tato moje nabídka neplatí pro ty, kdo vidí viníky všude kolem sebe, jen ne v sobě samém. Jde o to, že ten, kdo se k svému dobrovolně přijatému Božímu břemeni nehlásí, tak se nemůže nijak osvobodit, musí dál nevědomě poponášet a nosit, dokud opravdu neucítí jeho tíhu na svých bedrech, potom ho může "shodit".

To, co probíhá při tomto zvědomování nevědomého, je nejprve tak trochu rozhovor, ale psaný, protože potřebuje dlouhé a nebo i krátké, ale i tak dostatečné, odmlky. Při těchto mnou vedených odmlkách se může ten, co se cítí připraven postupně pomalu začít zbavovat toho, co třeba nemá už jen v nevědomí, ale třeba i ve vědomí, ale nechce to přijmout a nechce si to přiznat. Je to tak, že to, co ž vlastně o sobě samých víme a s čím se nedokážeme nějak smířit, tak je sice " na spadnutí", ale stále se nás drží, protože to od sebe odstrkujeme a o to silněji se na nás pak "smůla" lepí. Ale když si to, co nechceme, přiznáme, když to přijmeme, tak nám Bůh může to, co je naše sebrat a vzít si to k sobě jako něco, co "prošlo" skrze dualitu. A protože vím, že to naléhavě a moc silně chce, tak vím, že také naléhavě a i silně potřebuje přijetí těch malých a nepatrných lidských vědomí. Potřebuje , aby oni to, co je sice jeho, ale i jejich, přijali, aby ON si to zase mohl od nich odebrat. Je v tomto naléhání neúprosný a i spěchá, protože sice je mimo čas i prostor, ale já jeho naléhavost vnímám a ON nepotřebuje náš stres a pocit strachu, že "to nestihneme", ale potřebuje náš silný a stálý pocit naléhavosti a pocit, že jde o "strašně moc". Zkuste to tak brát - jako něco, na co sice máte dost času, ale i jako něco, co se má udělat ne zas moc pomalu 😊. Je to sice trochu protimluv, ale on takový taky je, je plný protikladů, jako my sami.

Budete - li tedy někdo z Vás mít pocit, že potřebujete tímto mnou nabízeným způsobem pomoci, prosím, napište a já pomohu moc ráda.

Přeji Vám moc pokojný a moc spokojený a i krásný život!

Tamara Kaiserová